Pejsci si první sluníčko užívali na zahradě, malý "Pinďa" si naši přítomnost vybírá hlavně po večerech. Teprve po odjezdu ostatních štěníků má dostatek naší pozornosti , o kterou se musel doteď nerad dělit....
neděle 26. května 2013
Jaro nás vyhání ven, práce plno, na focení času mnoho není... :-)
Protože jarní štěňátka se již mazlí u nových páníčků, zbývá trošku času na zahrádku, radost mého muže. Jezírko s trpaslíky kolem je sice kýč, ale neprošlo tudy děcko, které by s radostí nehledalo všechny poschovávané trpaslíčky hlídající našich 5 rybiček... :-)
Pejsci si první sluníčko užívali na zahradě, malý "Pinďa" si naši přítomnost vybírá hlavně po večerech. Teprve po odjezdu ostatních štěníků má dostatek naší pozornosti , o kterou se musel doteď nerad dělit....
Pejsci si první sluníčko užívali na zahradě, malý "Pinďa" si naši přítomnost vybírá hlavně po večerech. Teprve po odjezdu ostatních štěníků má dostatek naší pozornosti , o kterou se musel doteď nerad dělit....
sobota 11. května 2013
Krajská výstava Hradec Králové11.5.2013
Dnešní den byl po dlouhé době ve znamení výstavního dění. Krajská výstava v Hradci Králové je vždy fajn, milí lidé, pohoda u kruhu i setkání s pejskaři jiných plemen, s kterými se známe...
Výsledky nám udělaly radost:
Posuzovala p. RNDr Jaroslava Ovesná
Vrtulka z Jeřic- tř. mladých- V1, VT- první výstava, výsledek z konkurence, máme radost!
Koblížek z Jeřic - tř. otevřená- V1, VT Krajský vítěz , 3 .místo v závěrečných soutěžích - Neuznaná plemena ,od p rozhodčí Boženy Ovesné - Koblížek si chůzi v sílícím dešti vyloženě neužíval, ale neudělal snad našemu plemeni ostudu!
Wywo -Lena- VD 2- - Lenička dokonce ušla jedno kolečko a kdyby nebyla takové trdlo, měla by i na lepší výsledek.! :-)
Jsme rádi, že jsme zmokli až na konec! :-) Super den v super společnosti milých lidí.
pátek 3. května 2013
Fotili jsme... :-)
čtvrtek 2. května 2013
Co se může přihodit- jak mít oči všude???
Vážení, víte jak lze velmi snadno přijít o 9 týdenní štěňátko? Můj včerejší zážitek není z těch veselých, ale naštěstí JE s dobrým koncem.
Máme pro štěníky ohrádku. Bezpečnou ,s boudičkou, záchůdkem, hračkami- azyláček. Jako každý chovatel však nesnesu pomyšlení, že by "zlatíčka" byla v byť luxusním ,ale přece jen "arestu" celý den. Takže - otevřít ohrádku, a dívat se na řádění mrňousů objevujících krásy světa. Totéž jsem udělala včera a s vidinou uvařené kávičky a posezení s díváním na naši živou TV -Animals :-) jsem ještě šla zkontrolovat pesany dospěláky, kteří si něco vysvětlovali venku. Po návratu (maximálě 4 min nepřítomnosti) se mi naskytl pohled na štěníka, který nemotorně padal k jedné straně vyvracel hlavičku, z nosu kapala "rýma", očička vyděšená... Zdvihla jsem ho do náručí , zkontrolovala tlamičku ( jestli se něčím nedusí), otřela čumáček, prohmatala ... Moje první myšlenka byla , že došlo k nějakému nárazu do tvrdšího předmětu a štěník tedy zvládá otřes. Jenže v ten moment mimís přestal dýchat a v několika sekundách??? přestalo i pravidelně tlouci srdíčko. Skočili jsme do auta- doma vše otevřené i synek a ostatní psi ponechaní osudu. Cesta k veterináři s bezvládným štěníkem v náručí, masírování srdíčka, divné chrčící zvuky místo nádechů , posléze i dýchání do tlamičky... Děs. V čekárně u veta jsem nemilosrdně rozrazila dveře do ordinace. Můj pan veterinář pochopil okamžitě a nastala oživovací čtvrthodina plná zoufalého čekání na pravidelný tlukot srdíčka a nádech. Povedlo se - první zakňourání štěňátka jsem brala jako DAR. 7 injekcí, diagnoza- anafylaktický šok , nejpravděpodonější příčina po prohlédnutí ústní dutiny : štěník "přepral" sršně. Posledním příznakem odcházejícího anafylaktického šoku byla extremní plynatost ,která ze štěňáka udělala na 20 minut obrovité nacucané břichaté klíště trpící urputnými bolestmi bříška....
Sršni- velká žlutočerná torpéda- Ano, máme je kolem domu, tolerujeme je , oni nám nijak neubližují jen na jaře si dáváme větší pozor na jejich první nemotorné bručící starty kolem domu. Tedy- my lidé. Štěníkovi to nikdo nevysvětlil a pakt o vzájemném neútočení nedodržel. Mohla to být jeho poslední bitva. Díky panu MVDr Zajícovi už dnes ráno opět terorizuje své sourozence a leští mističku s jídlem.
Nevím, jak bych zamezila sršňům další návštěvy- likvidovat je nechci. Ale štěníci jsou ode dneška opět v zostřeném režimu vazby se stálým dozorem.....:-)
Máme pro štěníky ohrádku. Bezpečnou ,s boudičkou, záchůdkem, hračkami- azyláček. Jako každý chovatel však nesnesu pomyšlení, že by "zlatíčka" byla v byť luxusním ,ale přece jen "arestu" celý den. Takže - otevřít ohrádku, a dívat se na řádění mrňousů objevujících krásy světa. Totéž jsem udělala včera a s vidinou uvařené kávičky a posezení s díváním na naši živou TV -Animals :-) jsem ještě šla zkontrolovat pesany dospěláky, kteří si něco vysvětlovali venku. Po návratu (maximálě 4 min nepřítomnosti) se mi naskytl pohled na štěníka, který nemotorně padal k jedné straně vyvracel hlavičku, z nosu kapala "rýma", očička vyděšená... Zdvihla jsem ho do náručí , zkontrolovala tlamičku ( jestli se něčím nedusí), otřela čumáček, prohmatala ... Moje první myšlenka byla , že došlo k nějakému nárazu do tvrdšího předmětu a štěník tedy zvládá otřes. Jenže v ten moment mimís přestal dýchat a v několika sekundách??? přestalo i pravidelně tlouci srdíčko. Skočili jsme do auta- doma vše otevřené i synek a ostatní psi ponechaní osudu. Cesta k veterináři s bezvládným štěníkem v náručí, masírování srdíčka, divné chrčící zvuky místo nádechů , posléze i dýchání do tlamičky... Děs. V čekárně u veta jsem nemilosrdně rozrazila dveře do ordinace. Můj pan veterinář pochopil okamžitě a nastala oživovací čtvrthodina plná zoufalého čekání na pravidelný tlukot srdíčka a nádech. Povedlo se - první zakňourání štěňátka jsem brala jako DAR. 7 injekcí, diagnoza- anafylaktický šok , nejpravděpodonější příčina po prohlédnutí ústní dutiny : štěník "přepral" sršně. Posledním příznakem odcházejícího anafylaktického šoku byla extremní plynatost ,která ze štěňáka udělala na 20 minut obrovité nacucané břichaté klíště trpící urputnými bolestmi bříška....
Sršni- velká žlutočerná torpéda- Ano, máme je kolem domu, tolerujeme je , oni nám nijak neubližují jen na jaře si dáváme větší pozor na jejich první nemotorné bručící starty kolem domu. Tedy- my lidé. Štěníkovi to nikdo nevysvětlil a pakt o vzájemném neútočení nedodržel. Mohla to být jeho poslední bitva. Díky panu MVDr Zajícovi už dnes ráno opět terorizuje své sourozence a leští mističku s jídlem.
Nevím, jak bych zamezila sršňům další návštěvy- likvidovat je nechci. Ale štěníci jsou ode dneška opět v zostřeném režimu vazby se stálým dozorem.....:-)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)