Vážení, víte jak lze velmi snadno přijít o 9 týdenní štěňátko? Můj včerejší zážitek není z těch veselých, ale naštěstí JE s dobrým koncem.
Máme pro štěníky ohrádku. Bezpečnou ,s boudičkou, záchůdkem, hračkami- azyláček. Jako každý chovatel však nesnesu pomyšlení, že by "zlatíčka" byla v byť luxusním ,ale přece jen "arestu" celý den. Takže - otevřít ohrádku, a dívat se na řádění mrňousů objevujících krásy světa. Totéž jsem udělala včera a s vidinou uvařené kávičky a posezení s díváním na naši živou TV -Animals :-) jsem ještě šla zkontrolovat pesany dospěláky, kteří si něco vysvětlovali venku. Po návratu (maximálě 4 min nepřítomnosti) se mi naskytl pohled na štěníka, který nemotorně padal k jedné straně vyvracel hlavičku, z nosu kapala "rýma", očička vyděšená... Zdvihla jsem ho do náručí , zkontrolovala tlamičku ( jestli se něčím nedusí), otřela čumáček, prohmatala ... Moje první myšlenka byla , že došlo k nějakému nárazu do tvrdšího předmětu a štěník tedy zvládá otřes. Jenže v ten moment mimís přestal dýchat a v několika sekundách??? přestalo i pravidelně tlouci srdíčko. Skočili jsme do auta- doma vše otevřené i synek a ostatní psi ponechaní osudu. Cesta k veterináři s bezvládným štěníkem v náručí, masírování srdíčka, divné chrčící zvuky místo nádechů , posléze i dýchání do tlamičky... Děs. V čekárně u veta jsem nemilosrdně rozrazila dveře do ordinace. Můj pan veterinář pochopil okamžitě a nastala oživovací čtvrthodina plná zoufalého čekání na pravidelný tlukot srdíčka a nádech. Povedlo se - první zakňourání štěňátka jsem brala jako DAR. 7 injekcí, diagnoza- anafylaktický šok , nejpravděpodonější příčina po prohlédnutí ústní dutiny : štěník "přepral" sršně. Posledním příznakem odcházejícího anafylaktického šoku byla extremní plynatost ,která ze štěňáka udělala na 20 minut obrovité nacucané břichaté klíště trpící urputnými bolestmi bříška....
Sršni- velká žlutočerná torpéda- Ano, máme je kolem domu, tolerujeme je , oni nám nijak neubližují jen na jaře si dáváme větší pozor na jejich první nemotorné bručící starty kolem domu. Tedy- my lidé. Štěníkovi to nikdo nevysvětlil a pakt o vzájemném neútočení nedodržel. Mohla to být jeho poslední bitva. Díky panu MVDr Zajícovi už dnes ráno opět terorizuje své sourozence a leští mističku s jídlem.
Nevím, jak bych zamezila sršňům další návštěvy- likvidovat je nechci. Ale štěníci jsou ode dneška opět v zostřeném režimu vazby se stálým dozorem.....:-)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat