čtvrtek 2. května 2013

Co se může přihodit- jak mít oči všude???

Vážení, víte jak  lze velmi snadno přijít o 9 týdenní štěňátko? Můj včerejší zážitek není z těch veselých, ale naštěstí JE s dobrým koncem.
Máme pro štěníky ohrádku. Bezpečnou ,s boudičkou, záchůdkem, hračkami- azyláček. Jako každý  chovatel však  nesnesu pomyšlení, že by "zlatíčka" byla v byť luxusním ,ale přece jen "arestu"  celý den. Takže -  otevřít ohrádku, a dívat se na řádění mrňousů objevujících krásy světa. Totéž jsem udělala včera a s vidinou uvařené kávičky a posezení s díváním na naši živou TV -Animals :-) jsem ještě šla zkontrolovat pesany  dospěláky, kteří si něco vysvětlovali venku. Po návratu (maximálě 4 min nepřítomnosti) se mi naskytl  pohled na štěníka, který nemotorně padal k jedné straně vyvracel hlavičku, z nosu kapala "rýma", očička vyděšená...   Zdvihla jsem ho do náručí , zkontrolovala tlamičku ( jestli se něčím nedusí), otřela čumáček, prohmatala ... Moje první myšlenka byla , že došlo k nějakému nárazu do tvrdšího předmětu a štěník  tedy zvládá otřes. Jenže v ten moment mimís  přestal dýchat a v několika sekundách??? přestalo i pravidelně  tlouci srdíčko.  Skočili jsme do auta- doma vše otevřené i synek  a ostatní psi ponechaní osudu.  Cesta k veterináři s bezvládným štěníkem v náručí, masírování srdíčka, divné chrčící zvuky místo nádechů , posléze i dýchání do tlamičky... Děs.  V čekárně u veta  jsem nemilosrdně rozrazila dveře do ordinace.  Můj pan veterinář pochopil okamžitě  a  nastala oživovací čtvrthodina plná  zoufalého čekání na pravidelný tlukot srdíčka a nádech.  Povedlo se - první zakňourání   štěňátka jsem brala  jako DAR.  7 injekcí, diagnoza- anafylaktický šok , nejpravděpodonější příčina po prohlédnutí ústní dutiny : štěník "přepral" sršně. Posledním příznakem odcházejícího   anafylaktického šoku byla extremní plynatost ,která ze štěňáka udělala na 20 minut obrovité nacucané břichaté klíště trpící  urputnými bolestmi bříška....
Sršni- velká žlutočerná torpéda- Ano, máme je kolem domu, tolerujeme  je , oni nám nijak  neubližují jen  na jaře si dáváme větší pozor na jejich první nemotorné bručící starty kolem domu. Tedy- my lidé.  Štěníkovi to nikdo nevysvětlil a pakt o vzájemném    neútočení   nedodržel. Mohla to být jeho poslední bitva.   Díky panu MVDr Zajícovi už dnes ráno opět terorizuje své sourozence a leští mističku s jídlem. 
 Nevím, jak bych zamezila  sršňům  další návštěvy- likvidovat je nechci. Ale štěníci jsou ode dneška opět v zostřeném režimu vazby se stálým dozorem.....:-)

Žádné komentáře: