Miminka se rozjíždějí z domova a my se pomalu zvykáme na poloprázdný obyvací pokoj bez útočících piraní v úrovni kotníků. Letošní miminka si odváželi páníčci, s kterými jsme v dlouhodobějším kontaktu a tak nějak moc netruchlím. Ono to ani nejde. Zůstává mi tu zatím "silná dvojka" Lotrandiných dětiček. Oba Ingoustek i Imagine mě poučili, že v chovu pejsků se stále učím. A nejen já- i veterináři, ke kterým mám plnou důvěru.
Odčervuji roky velmi pečlivě, schema měním dle doporučení vetů- jsme vesničani a tak je to opravdu nezbytnost předcházet komplikacím s vnitřními parazity.
Letos jsme postupovali u všech štěníků stejně . Nejdříve Banminth Puppy pasta, opakovaně totéž, pak již navážená tabletka Caniquantelu. Jenže to, co bývá rutina se letos u Lotynčiných potomků stalo noční můrou. Po odčervení Caniquantelem mi ten samý den zkolabovala Imagine. Bezvládnou, v křeči jsme ji vezli k našemu panu veterináři, který několika oživovacími manévry udělal z mrtvolky opět řádící torpédo. Oddychla jsem si a s myšlenkami na to, co a si bylo příčinou jsem se vrátila domů. Přiznám, že v tomto momentu mě vůbec nenapadla souvislost s odčervením. Vzhledem k tomu, že jsem odčervovala týž den celou "partu " mimin a ostatní byli OK, domnívala jsem se že Imi ve venkovním výběhu potkala nějakého sršně, vosu, breberku ohyzdnou, která ji vytrestala, byť jsme na fenečce štípanec ani žihadlo nenašla.
No, jenže večer místo hry v obyváku udělal veletoč do bezvědomí Ingoustek. Bohužel můj úžasný "skalní" vet nebyl doma. Prodleva cesty do Hradce , možná i trocha váhání mě neznámého pana doktora, který zjevně popisu příznaků majitele moc nedůvěřoval... Prostě Ingoustek spadnul ráno znova. A v poledne následující den zase.. Hrůza děs a slzy. Teprve třetí den jsem si z veteriny vezla jakž takž pesana a ne umírající štěně.
Probírala jsem se literaturou, diskutovala s odborníky. 8x NE - to není možné aby se podepsalo odčervení. 1x možná , a jednou vzpomínka na to, že vet už něco podobného viděl. Souběh odstavu štěňat od matky, jejich nízká váha ( po rodičích prcci), extremní pohybová aktivita štěňat( ti kdo viděli Ingoustka mi potvrdí, že to rozhodně není melancholický polehávající flegmatik :D ) , teplý letní den ve venkovním výběhu, hypoglykemický šok a odčervení. Takřka smrtící koktejl pro 500g štěně.
Takže - Ingoustek od svého opakovaného kolapsu velmi pomalu přibírá na váze, vypadaly mu chlupy , že spíš připomíná ještěrku než psa, ale řádí , papá ,kaká, směje se na svět... Bude extremně malinký nebo velmi silně opožděný v růstu. Je mu houby platné, že má všechny zoubky ve správném skusu, ocásek bez zálomku a pevnou hlavičku... To už nyní je vidět, že i jeho minitáta Wilibald je proti němu obřík.
Imagine pro změnu bez ztráty veselé nálady od ataku náhlé příhody roste, prospívá, ALE- v místě vpichu oživováků ji vypadala srst. Možná navždy. Takže - žádné výstavy, žádná paráda před rozhodčím. Malá přenádherně stavěná slečinka bez tělesného hendikepu , leč s vadou na kráse. Ingoustkovi budu hledat páníčky. Nejlépe jako jedinému pejskovi do rodiny. Do smečky nebude. Imagine přemlouvám aby si flíček bez srsti ponechala co nejdéle a vystavovala se touto stranou všem případným zájemcům. U toho by se mohla krčit, hrbit a tvářit se DĚSNĚ.... Proč? Protože bych si ji chtěla nechat doma. :D
.JPG)
.JPG)
.JPG)
