Miminka se rozjíždějí z domova...

Miminka se rozjíždějí z domova a my se pomalu zvykáme na  poloprázdný obyvací pokoj bez útočících piraní v úrovni kotníků.   Letošní miminka si odváželi páníčci, s kterými jsme v dlouhodobějším kontaktu a tak nějak  moc netruchlím.  Ono to ani nejde.  Zůstává mi tu zatím "silná dvojka" Lotrandiných dětiček. Oba Ingoustek i Imagine mě poučili, že v chovu  pejsků se stále učím. A nejen já- i veterináři, ke kterým mám plnou důvěru.
Odčervuji roky velmi pečlivě, schema měním dle doporučení vetů- jsme  vesničani a tak je to opravdu nezbytnost předcházet komplikacím  s vnitřními parazity.
 Letos jsme postupovali  u všech štěníků stejně . Nejdříve  Banminth Puppy pasta, opakovaně totéž, pak již  navážená tabletka Caniquantelu.   Jenže to, co bývá  rutina se letos u Lotynčiných potomků stalo noční můrou.  Po odčervení Caniquantelem  mi ten samý den zkolabovala Imagine.  Bezvládnou, v křeči jsme ji vezli  k našemu panu veterináři, který několika oživovacími manévry udělal z mrtvolky opět řádící torpédo.   Oddychla jsem si a s myšlenkami na to, co a si bylo příčinou jsem se vrátila domů. Přiznám, že v tomto momentu mě vůbec nenapadla souvislost s odčervením.  Vzhledem k tomu, že jsem odčervovala týž den celou "partu "  mimin a  ostatní byli OK, domnívala jsem se že  Imi  ve venkovním výběhu potkala nějakého sršně, vosu, breberku ohyzdnou, která ji vytrestala, byť jsme na fenečce  štípanec  ani žihadlo  nenašla.
No, jenže večer místo hry v obyváku udělal veletoč do bezvědomí Ingoustek. Bohužel můj úžasný "skalní" vet nebyl doma. Prodleva cesty do Hradce , možná i trocha váhání mě neznámého pana doktora, který zjevně popisu příznaků  majitele   moc nedůvěřoval... Prostě  Ingoustek spadnul ráno znova.  A v poledne následující den zase.. Hrůza děs a slzy.    Teprve třetí den  jsem si z veteriny vezla jakž takž pesana a ne umírající štěně.
 Probírala jsem se  literaturou, diskutovala s odborníky.  8x  NE - to není možné aby se podepsalo odčervení. 1x možná ,  a jednou  vzpomínka na to, že vet už něco podobného viděl. Souběh  odstavu štěňat od matky, jejich nízká váha ( po rodičích prcci), extremní pohybová aktivita štěňat( ti kdo viděli Ingoustka mi potvrdí, že to rozhodně není  melancholický polehávající flegmatik :D ) , teplý letní den  ve venkovním výběhu,  hypoglykemický šok a odčervení. Takřka smrtící koktejl pro 500g štěně.

 Takže - Ingoustek od svého opakovaného kolapsu velmi pomalu přibírá na váze, vypadaly mu chlupy , že spíš připomíná  ještěrku než psa, ale  řádí , papá ,kaká, směje se na svět...  Bude extremně malinký nebo velmi silně opožděný v růstu. Je mu houby platné, že má všechny zoubky ve správném skusu, ocásek bez zálomku a  pevnou hlavičku... To už nyní je vidět, že i jeho minitáta Wilibald je proti němu obřík.
Imagine pro změnu  bez ztráty veselé nálady od ataku náhlé příhody roste, prospívá, ALE- v místě vpichu oživováků ji vypadala srst.  Možná navždy.  Takže - žádné výstavy, žádná paráda před rozhodčím.  Malá přenádherně stavěná  slečinka  bez tělesného hendikepu , leč s vadou na kráse.   Ingoustkovi budu hledat páníčky.  Nejlépe jako jedinému pejskovi do rodiny. Do smečky nebude. Imagine přemlouvám aby si flíček bez srsti ponechala co nejdéle a vystavovala se touto stranou všem případným zájemcům. U toho by se mohla krčit, hrbit a  tvářit se DĚSNĚ.... Proč?   Protože bych si ji chtěla nechat doma.  :D